Památný platan javorolistý

Podchodem vystoupíme směrem do ulice Ječná, a při pohledu směrem k Novoměstské radnici již vidíme památný platan javorolistý (blíže zde + u stromu umístěna informační tabule), který je zajímavý svým stářím a rozložením větví. Historie stromu přímo souvisí s náměstím. To vzniklo v roce 1348 při založení Nového Města a bylo ve své době největší v Evropě. Ve středověku sloužilo jako trh pro dobytek, a proto se nazývalo Dobytčí trh. Na začátku 19. století se objevily záměry jej rozparcelovat a částečně zastavět. Zásluhou nejvyššího purkrabí hraběte Karla Chotka se však podařilo náměstí uchránit jako celek a částečně osázet stromy. V roce 1876 byl celý prostor přeměněn na park podle návrhu Bedřicha Wünschera. V letech 1884-85 byl však nově upraven podle koncepce známého budovatele pražských zahrad Františka Thomayera. Zdejší platan byl však vysazen již v „předthomayerovském“ období. To, že dnes můžeme platan obdivovat vděčíme paní Boženě Gregorové, která v roce 1985 provedla záchrannou „rekonstrukci“ celého stromu. Na informační tabuli přímo u něj se můžeme dozvědět podrobnosti o tomto zásahu, a rovněž se podívat na dobovou fotografii dnes snad nejznámějšího pražského památného stromu.

Památný dub letní

Až si dřevinu prohlédneme, pokračujeme ulicí Resslova směrem k řece Vltavě a u Tančícího domu řeku přecházíme po Jiráskově mostě. To už se ocitáme v Dienzenhoferových sadech, kde roste památný dub letní s krásnou rozložitou korunou (blíže zde). Obvod jeho kmene je 375 cm a koruna ční do výšky 20 m. Dříve v těchto místech byla zahrada, která byla v roce 1775 přeměněna v botanickou zahradu pražské univerzity. Ta patřila k nejbohatším ve střední Evropě. Na ploše 3,5 ha bylo soustředěno na 12 tisíc druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin. V roce 1899 byla započata parcelace v severní části území a současně probíhala výstavba nábřežních zdí, kvůli kterým byla botanická zahrada zrušena. Roku 1902 započala další parcelace. Hromadnými protesty veřejnosti však bylo dosaženo alespoň toho, že malá část zahrady byla zachována a v roce 1905 přeměněna na městský park. V roce 1898 byla zřízena Botanická zahrada Na Slupi, kam byla přemístěna část sbírek ze Smíchova. Dnešní název parku je z roku 1920, kdy dostal název podle autora tehdy zde ještě stojícího letohrádku. Dnes je památný dub letní živým pozůstatkem někdejší botanické zahrady a statečně čelí náporu hustému provozu v jeho okolí.

Památný platan javorolistý

Od stromu pokračujeme po Janáčkově nábřeží směrem na Malou Stranu. Na křižovatce s ulicí Vodní zatáčíme vlevo a dostáváme se na náměstí Kinských. Naproti vidíme vstup do Kinského zahrady, kam dále směřují naše kroky. Hned za vstupem do zahrady upoutá naši pozornost solitérní památný platan javorolistý v úloze majordoma (blíže zde + u stromu umístěna informační tabule). Ten zde byl vysazen již během prvních výsadeb, kdy na místě někdejší vinice, která však zanikla už během třicetileté války, začal budovat zahradu s letohrádkem Rudolf Kinský. Její formování probíhalo do roku 1836. V průběhu let nastalo několik dalších úprav a dnes je Kinského zahrada jedním z nejhezčích přírodně krajinářských anglických parků v Praze. Na informační tabuli umístěné přímo u stromu si můžeme prohlédnout dobové fotografie platanu z roku 1927 a porovnat jeho někdejší stav se současným. Obvod kmene má strom 546 cm a výška jeho košaté koruny je 28 m.

Významný strom lípa Jana Nerudy

Dále trasa vycházky směřuje na Kampu. Z Kinského zahrady se opět vrátíme na náměstí a pokračujeme vlevo podél tramvajových kolejí na Újezd. Tam se nad křižovatkou vedle pomníku obětem komunismu tyčí významný strom lípa Jana Nerudy (blíže zde). Lípa nám připomíná věhlasného českého básníka a spisovatele Jana Nerudu. Ten se narodil v újezdských kasárnách, na jejichž místě strom roste. Lípa byla vysazena na počest 150. výročí narození Nerudy. V roce 1984 ji vysadilo Studio přednesu Ústředního klubu školství a vědy ROH. V roce 2014 byla lípa zařazena do databáze významných stromů Prahy.

Významný dub červený

Vítěznou ulicí se dostáváme na most Legií, kde si můžeme udělat odbočku k významnému dubu červenému (blíže zde) rostoucímu na Střeleckém ostrově. Dub se nachází v jeho severní polovině a je dominantou v její středové části. Dub pocházející ze Severní Ameriky patří k prvním výsadbám tohoto druhu u nás. Nápadný je svým nadprůměrným vzrůstem a obvodem kmene přes 350 cm.

Památný platan javorolistý

Vrátíme se zpět na nábřeží a jdeme do parku Kampa. Na jeho místě bývaly v minulosti hlavně ovocné zahrady, které vlastnili zprvu majitelé měšťanských domů a mlýnů, později šlechtických paláců. V letech 1948-49 byly všechny zdejší zahrady spojeny, zdi, které je oddělovaly, zbořeny, terén nově zarovnán a za využití části původních významnějších a starších stromů, k nímž byl řazen i dnešní památný platan byl zřízen park, inspirovaný anglickým krajinářským stylem, s promenádními cestami podél řeky a Čertovky. Památný platan javorolistý (blíže zde + u stromu je umístěna informační tabule) roste nedaleko středového chodníku naproti Lichtenštejnskému paláci. Upoutá nás svým nadprůměrných vzrůstem a věkem.
Dvě stě metrů odtud nad zahradou Velkopřevorského paláce rozkládá svoji bohatou korunu nejstarší a nejmohutnější památný platan na území metropole (blíže zde), který je jeden z nejkrásnějších v celé zemi. Nejlépe se k němu dostaneme, když na křižovatce za sochou J. Dobrovského odbočíme vlevo, půjdeme kousek ulicí Hroznová, po mostku přejdeme Čertovku, a již se ocitáme na Velkopřevorském náměstí. Solitérní platan už má ve svých letokruzích zapsáno spoustu zážitků, které by mu mohl leckterý strom závidět. Udává se, že pod jeho korunou sedával například mladý skladatel Beethoven, pak se pod ním pravidelně konaly známé hudební koncerty. O platanu se zmiňuje i krásná literatura, konkrétně knihy Jindřišky Smetanové. Dnes je pod jeho korunou uctívána památka Johna Lenonna, prostřednictvím známé zdi. Strom roste v zahradě, do níž je možné bez problému nahlédnout v otevírací době kavárny, která má na části zahrady umístěné venkovní sezení. Nejmohutnější platan Prahy má obvod kmene 712 cm a obrovská koruna sahá do výšky 33 m.

Významný strom Lípa Václava Havla

Z Velkopřevorského náměstí pokračujeme s využitím propojky v podobě ulice Lázeňská na Maltézské náměstí. Naproti Nostickému paláci roste před domem čp. 3 významný strom Lípa Václava Havla (blíže zde). Okolí lípy byla 1. května 2014 na počest 10. výročí vstupu ČR do Evropské unie odhalena „Lavička Václava Havla“. Ta je tvořena stolečkem okolo kmene stromu s dvěma křesílky a má sloužit k setkávání a dialogu v duchu životních postojů někdejšího prezidenta. V roce 2015 byla lípa zařazena do databáze významných stromů Prahy.
Z náměstí se dostaneme Harantovou ulicí k zastávce tramvají Hellichova, ze které se můžeme dostat na metro A Malostranská, metro B Národní třída či Anděl a do dalších směrů.
orientační plánek trasy:

adresa odkazu na trasu: zde

Vycházku pro vás připravil autor webu Aleš Rudl